Ve čtvrtém díle se podíváme na zemní filtry, kořenovky a biologické rybníky. Co s nimi, aby v zimě nestrádaly?

Na začátek mám jednu dobrou a jednu špatnou zprávu zároveň – extenzivní způsoby čištění odpadních vod jsou jen velmi špatně řiditelné či ovlivnitelné. Znamená to, že (skoro) nic dělat nemusíte, ale ani nemůžete.

Základem je důkladná podzimní kontrola toho, že vše, co má fungovat, funguje. Potrubí ani průduchy nejsou ucpané, šachty jsou přístupné a čisté, armatury funkční.

Co se zemních filtrů týká, ty si až do konce své životnosti žijí vlastním životem. Zemní filtry jsou zakryté zeminou, která je chrání před mrazem, takže by mimo opravdu extrémní podmínky zamrznout neměly.

U kořenových čistíren je situace malinko horší, hladina vody se nachází většinou zhruba 10 cm pod povrchem. Protimrazová opatření jsou dvě: rostliny a vrstva ledu. Neboli, rostliny do určité míry fungují jako izolační materiál, takže na zimu kořenovku nesečte. Snadné. Druhé opatření lze provést pouze u „modelů“ kořenovek, které mají možnost změnit výšku hladiny odtoku. Když čekáte první silný mráz, upravte výšku odtoku tak, aby hladina vody v kořenovém poli vystoupala pár centimetrů nad povrch. Vznikne louže. Necháte hladinu zmrznout (zpravidla přes noc) a jakmile se vytvoří souvislá vrstva ledu, hladinu odtoku zase snížíte pod úroveň terénu. Led zůstane nahoře jako izolant. V případě oblevy a dalších mrazů nutno zopakovat. Sice se tím zhorší přestup kyslíku do odpadní vody, ale ten je bídný i bez ledu. Je-li kořenové pole dost velké a předřazený septik prostorný a vyvezený, čistírna to zvládne.

Máte za septikem zařazený biologický rybník? Pokud máte a v létě používáte různá vzdušnítka a fontány, tak na zimu ven s nimi, ať je led nezničí. Chováte-li ryby, nezapomeňte jim vysekávat díry do ledu. A v případě extrémních mrazů doufejte, že je váš rybníček dost hluboký na to, aby nezamrzl až na dno, odpadní voda by neměla kudy téct a mohl by vám přetéct septik.