V případě, že snaha o napojení domu na kanalizaci nebyla úspěšná a žumpu nechcete, nezbývá než si vybrat domovní čistírnu.
Typů domovních čistíren je celá řada, u některých typů ale existuje i více možností, jak je nechat povolit.
Každá čistírna odpadních vod je vodní dílo, jeho povolování spadá pod vodoprávní úřady, což je v případě domovních čistíren zpravidla odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností. Navíc je potřeba územní souhlas, o který zas budete žádat místní stavební úřad.
Žádost o územní souhlas je snadná, bude vám stačit víceméně jen zákres a vyjádření správců sítí, plus jednoduchý popis stavby. Jakmile územní souhlas máte, můžete se s ním obrátit na vodoprávní úřad.
A tady se dostáváme k avizovaným dvěma možnostem. Buď můžeme vodoprávní úřad žádat o stavební povolení nebo můžeme stavbu vybudovat tzv. na ohlášení. Pojďme se na obě možnosti podívat podrobněji.
Stavba na stavební povolení
První možností je klasické stavební povolení. Jako podklad pro něj budete potřebovat projekt od autorizovaného projektanta, který může navrhnout prakticky jakékoliv uspořádání čistírny. Aktivační, biodiskovou, zemní filtr, kořenovku, prakticky libovolné tvary, uspořádání, cokoliv, co bude funkční, bude se vám líbit a bude pro dané místo vhodné. Pokud vodoprávní úřad nebude mít námitek, vydá stavební povolení. Po dokončení stavby požádáte vodoprávní úřad o povolení k vypouštění odpadních vod, budete muset dodržovat limity v povolení uvedené a 2x – 4x ročně (podle přísnosti úřadu) předkládat výsledky rozborů, které si musíte nechat stanovovat, a to v akreditované laboratoři. Na jeden rozbor počítejte náklady cca 800 – 1000 Kč. Platnost povolení k vypouštění je zpravidla deset let, poté budete muset žádat o jeho prodloužení.
Stavba na ohlášku
Druhou možností je stavba „na ohlášení“. I zde budete potřebovat projekt. Projektant je však výrazně omezen v kreativitě, jako čisticí jednotku smí použít pouze čistírny, které jsou certifikované podle příslušné normy (ČSN EN 12566-3 a ČSN EN 12566-6). Čistírna tedy prošla poměrně náročným testováním a daný model splňuje požadované účinnosti čištění. Certifikace nemusí být pouze česká, můžete si vybrat i z nabídky cizokrajných výrobků se stejnou certifikací, jen se pak bude asi hůř komunikovat s úřady, které budou chtít podklady v češtině. Čistírna musí podle Nařízení vlády 57/2016 být certifikovaná na čištění minimálně 90% CHSK, 95 % BSK5, 50 % celkového dusíku a 40 % celkového fosforu.
K žádosti o ohlášení stavby budete tedy kromě projektu přidávat i prohlášení o shodě (s normou) a taky návod k použití pro danou čistírnu. Vodoprávní úřad pak může ohlášku schválit, může ale i nesouhlasit a vyžadovat klasické stavební povolení a povolení k vypouštění odpadních vod. Doporučuju se na vodoprávním úřadě zeptat předem, jak moc jsou nebo nejsou ohlašování nakloněni.
V projektu tedy musí být přesně uvedeno, jaký model čistírny budete instalovat. Změnit ho za jiný (levnější, hezčí, …) je pak velký problém, někteří vstřícní úředníci jsou ochotni pomocí dodatku k projektu od projektanta změnit čistírnu za jinou, taky certifikovanou, ale pouze se stejnou nebo vyšší účinností čištění.
Hlavní rozdíl v čistírnách na povolení a na ohlášku je v kontrole jejich účinnosti. Zatímco v předchozím případě se funkce kontroluje pomocí rozborů odtoku, u čistíren na ohlášení se rozbory neprovádí, místo nich si jednou za dva roky musíte domluvit návštěvu revizního technika, který čistírnu zkontroluje. Vypracovanou revizi pak do konce roku předáte vodoprávnímu úřadu.
Ohlášení není nijak časově omezené, ale vztahuje se ke konkrétnímu výrobku. Pokud tedy budete chtít čistírnu nahradit jinou, musíte znovu na úřad. To ale musíte v obou případech.