Co a jak nastavit. Nejspíš jste dostali od výrobce pokyny, případně jste byli zaškoleni. Pokud vám i tak čistírna nefunguje, asi by bylo nejlepší se obrátit na výrobce. Pokud nic z toho nepomáhá, možná vám pomůže následující článek. Opět zde platí, že variant čistíren je mnoho a nelze všechny popsat samostatně. Níže uvedená doporučení tak mají spíše obecný charakter a asi je bude potřebovat přizpůsobit konkrétnímu modelu čistírny. V každém případě je vhodné nejprve znát princip funkce aktivační čistírny.
Nátok odpadní vody
Tady bude velmi záležet na konkrétním modelu. Nejpravděpodobnější je, že vám voda natéká přímo do aktivace. Pak můžete tuto kapitolku rovnou vynechat.
Pokud vám voda natéká do nějaké vyrovnávací, nebo sedimentační zóny, pak jsou možné varianty s čerpáním odpadní vody, nebo bez čerpání a s provzdušňováním této zóny, nebo bez něj.
Čerpání
Čerpání by mělo být rovnoměrné. Tedy čerpat buďto častěji menší množství, nebo nastavit mamutku tak, aby při plné jímce tekla proudem, nepřerušovaným vývěrem vzduchu z hrdla trubky a zároveň aby nebyl proud tak malý, že jen občas něco málo vychrstne. Toto nastane až při snížení hladiny o cca 30-50 cm a to je v pořádku, protože na tom je založen princip vyrovnávání průtoku – čím je nižší hladina vody v jímce, tím méně se čerpá a naopak.
Provzdušňování
Zde je důležité si neplést vyrovnávací jímku s aktivační nádrží. Pokud má jímka sloužit jako usazovací nádrž, neprovzdušňujte ji! (výjimečný je stav, kdy biologie čistírny nemá dostatek organického substrátu, ale o tom raději někde jinde). Pokud to má být spíše něco na způsob lapáku písku (podívejte se do návodu výrobce), pak je provzdušňování vhodné. Mírné provzdušňování by mělo zajistit, že se ze zachyceného písku bude vyplavovat organická hmota, jako potrava pro bakterie v dalším stupni, a v nádrži bude zůstávat pouze píseček, který má vyšší hustotu.
Mamutky/čerpadla
Vratný kal
Vratný kal je u většiny domovních čistíren čerpán mamutkou. Pokud máte kal čerpán jiným čerpadlem, mělo by se zajistit, že ideálně čerpadlo běží trvale, případně je jeho chod přerušován (Například 15 minut běh a 15 minut pauza není úplně špatný režim. Delší pauzy nedoporučujeme, kratší ano). U mamutky není přerušovaný chod vhodný, jednak má menší výkon a pak může docházet ve zvýšené míře k jejímu ucpávání. Průtok by měl být nastaven tak, aby mamutka dávala trvale proud vody. Ten by neměl být přerušován a ni nedostatkem, ani přebytkem vzduchu. Mamutka čerpá přibližně stejný objem vzduchu, jako je objem vyčerpané vody, to má ale své limity dané například šířkou trubky. Optimální je když mamutka dává proud kalu zabírající cca 1/3 plochy průřezu trubky.
Plovoucí látky z dosazovací nádrže
Některé čistírny jsou vybaveny stahováním plovoucích látek z hladiny dosazovací nádrže. To je obvykle spínáno periodicky řídicí jednotkou. Trvalý provoz nedoporučujeme, protože tím si snižujete kapacitu dosazovací nádrže pro odpadní vodu a v extrémních případech může dojít k jejímu selhání a úniku kalu do odtoku. Poměrně rozumné časy jsou například 5 min běh a 1 h pauza. Případně jiné – je potřeba to vysledovat podle množství plovoucích látek na hladině dosazovací nádrže. Množství stahované vody, obzvláště pokud je realizováno mamutkou, je takové, aby v trychtýři, kam voda teče byly plovoucí látky bezpečně nasávány.
Snížení hladiny před stahováním plovoucích látek
Některé čistírny před stahováním plovoucích látek mají funkci pro odčerpání vyčištěné vody. Zde platí to co pro ostatní mamutky, tedy nastavit optimální průtok. Jinak můžete laborovat s délkou této fáze, lepší je se držet pokynů výrobce.
Odkalování do uskladňovací jímky
Pokud máte k dispozici odkalovací jímku, je vhodné do ní odkalovat pravidelně a držet objem kalu na 300-500 ml po 30 minutách sedimentace. Zase zde platí to co pro mamutku vratného kalu. automatické odkalování má smysl na větších čistírnách. Na malých doporučujeme neodklaovat více, než cca 20 % objemu aktivace.
Vzduch
Pro vzduch je na čistírně mnoho využití. Některé již byly popsány výše, jsou to především čerpadla, tzv. mamutky. Dále je vzduch využit pro míchání a pro dodávku kyslíku bakteriím.
Míchání
Míchání je v nádržích s aktivovaným kalem velice důležité. Intenzita dodávky vzduchu musí být taková, aby kal nikde nesedimentoval (kromě dosazovací nádrže). Kal který sedá na dně začne zahnívat, následně jej bioplyn zvedá a může ucpávat potrubí, dělat na hladině krusty, poškozovat bakterie. Toto platí především pro vzduchem míchané denitrifikační zóny.
V čistírnách, které mají česle,nebo česlicový koš, pod které je vháněn vzduch je vhodné nastavit míru aerace tak, aby byly suspendovatelné (typicky papír a stolice) částice postupně rozmělněny a mohly být biologicky odstraněny.
Míchání dosazovací nádrže není vhdoné. Zde má kal sedimentovat a tomu míchání brání. Pokud máte provzdušnění dosazovací nádrže, raději jej nechte vypnuté. To se hodí jen pro výjimečné případy, při nějaké údržbě. Nepleťte si ale míchání celého objemu dosazováku s provzdušňováním hladiny. To je umístěno pár centimetrů pod hladinou a mělo by generovat drobné vlnky, které posouvají plovoucí látky k násosce, která je z hladiny stahuje a odstraňuje. Tedy zde nastavit jemné bublání.
Pokud máte provzdušnění středového válce dosazovací nádrže, nastavte takovou intenzitu, aby po týdnu nebyl tento válec ucpaný plovoucím kalem. Není to úplně jemné bublání, ale rozhodně také žádný gejzír. Řekněme střední intenzita bublání.
Aerace – dodávka kyslíku
Kromě funkčního recyklu vratného kalu je klíčové, aby měly bakterie dostatek kyslíku pro rozklad znečištění. To je zajišťováno (obvykle) jemnobublinným aeračním systémem. Ten musí zajistit kromě dodávky kyslíku i míchání. Tedy nastavte vzduch tak, aby byla nárž poměrně intenzivně míchána, ale aby se netvořil úplný gejzír, či aby voda nestříkala. Obecně platí, že pokud nevíte kam se vzduchem, pusťte jej do aktivace.
Většina čistíren má pro aeraci nastaven časový režim. Ten může být buď pomocí řídicího systému, nebo nějakých hodin do zásuvky. Je potřeba foukat tak, aby si kal udržel hnědou barvu a čistírna nezapáchala. Pokud tmavne, svědčí to obvykle o nedostatku kyslíku. Čím je čistírna méně zatížená, tím méně kyslíku potřebuje. Proto pokud máte čistírnu pro 6 obyvatel, ale jste jen 2 je možné nastavit čas například tak, že 30 minut je čistírna provzdušňovaná a pak následuje 30 minut pauza. Pokud máte řídicí systém, pak třeba 10/10. Zde bude hodně záležet na konkrétním typu čistírny a místních podmínkách. V případě nestandardně vysokých nátoků na čistírnu, např. během svátků, je lepší na trvalé provzdušňování, naopak pokud třeba jedete na dovolenou a čistírna bude bez přítoku, pak můžete klidně nastavit i provzdušňování například 15 minut po 2 h i déle. Počítejte ale s tvorbou denitrifikační pěny, kterou budete muset po návratu odstranit. Pauzy delší, než 8 h silně nedoporučujeme.
Srážení fosforu
Pro srážení fosforu lze používat srážedla na bázi železa, nebo hliníku. Obvykle síran železitý (ten doporučujeme – je levnější) nebo PAX (polyaluminiumchlorid). Člověk vyprodukuje za den asi 2,5 g fosforu. Dávku lze vypočítat stechiometricky, ale protože se část fosforu váže i biologicky, je lepší vycházet z provozních zkušeností. Z těch vychází, že na jednoho ekvivalentního obyvatele by mělo být za den nadávkováno cca 7 ml síranu železitého, nebo 5,5 ml PAXu.
Dávkování pak je realizováno různě, buď peristaltickým (hadicovým) čerpadlem, nebo přímo membránovým dávkovacím čerpadlem. Zde je dobré si spočítat,nebo změřit, nebo najít v manuálu, kolik čerpadlo nadávkuje za čas a buď upravit dávku tak, aby za den bylo nadávkováno dostatečné množství, nebo, pokud je chod čerpadla řízen časově, aby byla denní dávka dostatečná.
Příklad:
Na ČOV jsou připojeni 3 obyvatelé. Peristaltické čerpadlo nadávkuje 1 ml za 10 s. Jeho chod je řízen časově. Dávkujeme síran železitý.
Na 3 obyvatele vychází potřebná dávka 3×7 = 21 ml/den. Pro nadávkování 21 ml potřebujeme 210 s běhu čerpadla. Budeme dávkovat například každé tři hodiny. To je 8 dávek za den. 210/8 = 26,25. Tedy potřebujeme aby při každé dávce čerpadlo běželo cca 26 s. Nastavíme tedy délku pauzy 3 hodiny a délku chodu čerpadla 26 s.
Velice užitečné je pořídit si set na stanovení fosforečnanů a dávku upravovat podle výsledku.